Jezerní důl

DŮL ČERMNÁ "A"

V květnu roku 2017 Jezerní důl z.s. převzal závazky plynoucí z provozování důlního díla "Čermná A" (ID SDD 600, ID HDD 13078) za účelem budoucího zpřístupnění podzemního břidlicového lomu široké veřejnosti. Členové spolku od počátku věděli, že tato cesta nebude snadná. K vybudování podzemního muzea břidlice v částečně zatopeném dole bylo nutné získat řadu povolení, partnerů, vyřešit komplikované majetkoprávní vztahy a v neposlední řadě najít cestu k obrovským prostředkům. Ohlédneme li se o pár roků nazpět, někdo by mohl podotknout, že se spolku za ta léta nic moc nepodařilo. "Díra" stále tkví na svém místě téměř nedotknutá. Není tomu tak!

V té době parcely, pod nimiž se dílo nachází, byly za hranicí Vojenského výcvikového prostoru Libavá. Situaci nahrávalo, že okrajové části vojenského prostoru byly předávány přilehlým obcím, v rámci probíhající optimalizace vojenských újezdů na základě Zákona č. 15/2015 Sb. Katastr Nové Oldřůvky tak připadl městu Budišov nad Budišovkou, pozemky však nadále patřily armádě. Nejprve tedy muselo vzniknout velké partnerství s městem Budišov nad Budišovkou, které jako jediné mohlo parcely od VLS ČR převzít. Zdlouhavé převody pozemků zároveň ovlivnily investiční možnosti prostřednictvím tehdy vyhlášených dotací, na něž spolek dokázal dosáhnout.

Stejně tak složité bylo jednání v rámci změny územního plánu, kde se spolku podařilo prosadit úpravy pozemků z lesních parcel na pozemky určené turistické infrastruktuře i přes složité podmínky ochranných územních pásem a stavebních uzávěr.

Po čtyřech letech dobrovolné činnosti členů spolku, který do loňského roku žil pouze z příspěvků svých členů, je dnes Mlýnská štola, Kunzův důl, potažmo Rodriguezův hrob, či důlní dílo "Čermná A" nachystáno k investičnímu projektu Jezerní důl.

JEZERNÍ DŮL

Investiční záměr "Jezerní důl" stejnojmenného zapsaného spolku postupnými kroky směřuje k otevření důlního díla veřejnosti. Po dokončení celého projektu vznikne jedinečná podzemní expozice těžby břidlice ve starém důlním díle. Jámou hlubokou 12 m návštěvník sestoupí na její dno, dále bude pokračovat plavbou na lodičkách, proplouvat třemi podzemními komorami oddělenými úzkými prostupy v překopu a pilířích. Po trase dlouhé přibližně 140 m bude plavba končit v poslední navštívené komoře, odkud se návštěvník částečně zatopenou úzkou překopovou štolou dostane k nově vybudované jámě. Ta bude ústit na povrchu v přilehlém povrchovém lomu.

K vidění budou nasvětlené hornické stavby zakládek nad vodou i pod hladinou, zůstatky různých kusů hornických materiálů a jedinečný přehled o způsobu dobývání břidlice na stojatém ložisku, včetně všech hornických stavebních prvků. Podzemí bude doplněno trampskými motivy, které tomuto místu daly ojedinělý název "Rodriguezův hrob".

Obr.: Lumír Moučka a Roman Kudela; První studie záměru z roku 2017  

RODRIGUEZŮV HROB

Poválečná historie je spojena s trampy, kteří budovali své osady v místech, kde se dříve dobývala břidlice. Prostředí takových lokalit se vyloženě nabízelo k osídlení táborníky, či trampy. Rozpadající se břidlicové budy (hornické domky), staré zdivo štípáren, dílen, správních budov sloužilo trampům ke stavbě nových nocležen. Lomy, jezírka a podzemí se nabízely pro nejrůznější hry, zpravidla podle námětů Jaroslava Foglara. Vzhledem k tomu, že o minulost dolů, jejich okolí a původních názvů a jmen odešla s německým obyvatelstvem, přidělovali noví návštěvníci místům i dolům své vlastní názvy podle činnosti, kterou se zde zabývali. Jámě se štolou, která se na parcele 490/2 nachází, přidělili trampové název Rodriguezův hrob, z něhož se stal zažitý termín.

Jak to pravděpodobně s názvem bylo popisuje ve své práci Jiří Kupka.

(Kupka, J. 2017. Tajemství místního názvu důlního díla odhaleno aneb kdo byl Rodrigo; Rodriguezův hrob, Čermná ve Slezsku; Speleo 72: 23-27.)

KUNZOVY PODZEMNÍ LOMY

Kunzova rodina, ze statku Čermná ve Slezsku č. p. 32, po generace vlastnila rozlehlé pozemky nad Čermenským mlýnem. Po roce 1850 otevřeli majitelé na svých pozemcích lom na pokrývačskou břidlici. Vlastník díla Adam Kunz z něj vybudoval nejrozsáhlejší podzemní lom na těžbu pokrývačské břidlice v katastru obce Čermná ve Slezsku. Jedná se o břidlicový důl nad rozlehlým odvalem táhnoucím se kolem cesty z Čermné ve Slezsku k místu, které se dodnes nazývá Čermenský mlýn.

Ve snaze rozšířit úspěšné podnikání pronajal si Adam Kunz od sedláka Mücka z Nových Oldřůvek pozemky ve svahu proti Čermenskému mlýnu a na nich otevřel další podzemní lom na břidlici nazývaný Mlýnská štola.

Vzkvétající rodinný podnik později převzal a rozvíjel Adamův syn Anton Kunz. V sedmdesátých letech 19. století byl jeho závod, po dolech v Zálužném a Mokřinkách, dalším největším a nejvýnosnějším těžebním podnikem na Vítkovsku.

Na přelomu 19. a 20. století Anton Kunz těžil 22 000 m3 kamene ročně, maximální kusy kamene dosahovaly až 360 × 160 cm. Podzemní lomy produkovaly 240.000 kusů střešních kamenů ročně. 

MLÝNSKÁ ŠTOLA

Mlýnská štola leží v jižním svahu nad říčkou Budišovkou. Hlubinné dílo je v současnosti částečně zatopeno, původní vstupy jsou zavaleny. Podzemní lom byl patrně zpřístupněn slednou štolou dnes uzavřenou odvalem. Zavalená štola je zřetelná pouze ze současného jediného vstupu do podzemí, na počvě 12 m hluboké šachty. Šachta sloužila jako hlavní těžná, čemuž napovídají rozlehlé odvaly v okolí. Od šachty dále těžba probíhala otevřenou slednou komorou šířky přibližně 4 m v jednom až dvou výškových záběrech. Tři komory za sebou dlouhé 40 m, 17,4 m a 8,4 m sledují ložisko směrem k jihu a jsou odděleny pilíři o síle přibližně 5 m. Na třetí poslední komoře byla těžba ukončena čelbou s menší ověřovací štolou. Tato část se dnes nachází pod vodní hladinou dosahující v díle přibližné výšky 1,8−3 m v závislosti na výškových úrovních budovaných zakládek. Další těžba v podzemním lomu probíhala v souběžném ložiskovém pruhu umístěném východně. Pruh byl dosažen krátkým překopem délky přibližně 3m, raženým 16 m od těžní jámy. Komora byla těžena opět v jednom záběru. V podloží komory se nachází východně směřující překop zakončený po 20 metrech zdí. Tato štola patrně dříve pokračovala do blízkého povrchového lomu a sloužila jako druhý vstup do podzemního lomu.